Jsem zpátky…

…po delší letní pauze. Léto ve znamení teplého počasí, letních radovánek, koupání a grilování, ale také smutného konce člověka, který pro mě hodně znamenal…Důvodem jeho odchodu nebylo stáří, ale zákeřná nemoc, kterou nedokázal porazit. Těžce nesu nespravedlnost, která bere život skvělým lidem, kterým by ještě čas neměl vypršet. Možná i proto jsem ateistka každým coulem a nevěřím řečem o osudu, zkoušce nebo posmrtném životě. Nechodím na pohřby ani hřbitovy a jsem přesvědčená, že loučení s člověkem se odehrává pouze v mém nitru. Vzpomenu si tisíckrát jinak…jsou to okamžiky a záblesky, které mi připomenou střípky života, který nám umožnil, abychom se mohli potkat…

Život je takový… něco končí, aby mohlo něco začít..

Za týden mě čeká svatba neteřinky a já samozřejmě na poslední chvíli řeším, co na sebe. Šaty jsem ještě nevybrala, ale malou kabelku jsem si už ušila. Nosím totiž většinou velkoobjemové kabely, abych do nich nacpala všechno možné, pokud možno i s menším nákupem. Kdykoli jsem ovšem vyrazila za kulturou, platilo u mě známé rčení: kovářovic kobyla…atd…Vždyť já šiju kabelky a sama žádnou vhodnou nemám!                 Napravila jsem to.

Kabelka je z měkké koženky, příjemné na dotek, velikost 18 v x 20 š a je tříkomorová, abych měla v kabelce pořádek a vše mělo své místo. Nechybí samozřejmě ani kapsa na mobil a uzavíratelná kapsička na zip. Je možno jí nosit v ruce, na předloktí i na rameni.