A je to tady…

12768107_1117690541608956_4730789380478014298_o

…jedné noci přišla na svět moje 4. vnučka. Jmenuje se Olívie Rebeka, váží 3340g a měří 51cm.

12442863_1115046605206683_2079827057_n

Datum narození: 26.2.2016…jsem zvědavá, co jí tři 2 a dvě 6 do vínku nadělí…

 

Tuli tuli…

…tulipán.
V zahrádce sice teprve skromně vystrkují růžky, ale to bych nebyla já, abych si k tomu jaru trochu nepomohla.
Navíc budeme za měsíc slavit Velikonoce, takže se bude barevná dekorace určitě hodit. Výhodou je, že mi nezvadne a vodu také nemusím dolévat…to je super, ne?
Trochu Vás balamutím, protože si i tak nějakou živou dekoraci pořídím, ale i tato „trvalá“ dobře poslouží.
Tulipány mám moc ráda…škoda, že ve váze nevydrží moc dlouho. Ty na zahrádce nechávám v záhoně, protože se mi líbí, když po zimě konečně něco z bahnité půdy vyleze a každý den, když jdu kolem, se kochám.

 

1010006 1010007

Zprvu jsem myslela, že vytvořím tzv. zápichy na špejli, ale nakone jsem dala přednost klacíkům, které přesně dotvořily stonek. Barvy jsem volila výrazné i méně výrazné, co dům dal.

Vždyť k jaru barvy patří..
Pokud by měl někdo zájem, mám jich pár ještě v zásobě… stačí písnout.

 

Prázdniny…

skončily….myslím tím jarní. Ne, že bych to nějak prožívala, své děti mám už dospělé, ale zrovna v tomhle týdnu přijely s dcerou moje vnučky.

V baráku se sešly 3 holky ve věku 4 a půl roku, 2 roky a 6 měsíců. Všechno dohromady se plazilo, běhalo a skákalo v mém skromném malém pokoji, křičelo, brečelo, fňukalo a jásalo. Ty dvě starší si rychle poradily s malým prostorem a vzaly útokem mou postel, která se rázem stala bezvadnou trampolínou. Kdykoli přestal hlahol a bylo víc jak 5 min ticho,  pojala jsem podezření, co že se to děje…..A taky že dělo!….holky oždibovaly kytky na okně, schovávaly se pod peřinou a měly obrovskou radost, protože je u toho ze dvora pozoroval náš pes Barney.

V mžiku byly naše „princezničky“  jako racochejlové…účes alá nedbalá elegance 😀
IMG_20160206_140655IMG_20160206_140702IMG_20160206_140706
Ovšem dostat  je obě do záběru fotoaparátu se mi dlouho nedařilo…
Nakonec jsem jeden úspěšný pokus přece jenom měla…
IMG_20160207_125708
Vzácná chvilka klidu…nevýchovné, ale účinné…honem vařit kafíčko…

Když pominu šarvátky, brek a nejčastější větu: “ To je moje!“, tak to byla vlastně pohoda.
Nejmenší Andulka se z miminka stala batoletem, protože přišla na to, jak se posunovat, jak klečet na všech čtyřech a nakonec se sama i posadila.

Zprvu to byl jenom takový pololeh, následoval polosed a nakonec opravdový sed.
 IMG_20160207_125553IMG_20160207_125601 vt6wEe7PP2ttYIw-DkGGtyNlF1NlOwmc4h-OdrP-YstqykSm0CVnOZKB1IueDeAXm5nso4U IMG_20160207_081353
V jednu chvíli se hrdě otočila na ségru a sestřenku, a jakoby říkala: to koukáte, co? Sedím a koukám na pohádku jako vy!
IMG_20160207_134450
 
Vlastně to byl moc pěkný týden.
🙂