Tuli tuli…

…tulipán.
V zahrádce sice teprve skromně vystrkují růžky, ale to bych nebyla já, abych si k tomu jaru trochu nepomohla.
Navíc budeme za měsíc slavit Velikonoce, takže se bude barevná dekorace určitě hodit. Výhodou je, že mi nezvadne a vodu také nemusím dolévat…to je super, ne?
Trochu Vás balamutím, protože si i tak nějakou živou dekoraci pořídím, ale i tato „trvalá“ dobře poslouží.
Tulipány mám moc ráda…škoda, že ve váze nevydrží moc dlouho. Ty na zahrádce nechávám v záhoně, protože se mi líbí, když po zimě konečně něco z bahnité půdy vyleze a každý den, když jdu kolem, se kochám.

 

1010006 1010007

Zprvu jsem myslela, že vytvořím tzv. zápichy na špejli, ale nakone jsem dala přednost klacíkům, které přesně dotvořily stonek. Barvy jsem volila výrazné i méně výrazné, co dům dal.

Vždyť k jaru barvy patří..
Pokud by měl někdo zájem, mám jich pár ještě v zásobě… stačí písnout.

 

Krásné počasí…

…mě obírá o čas u šicího stroje.
A já jsem ráda a vděčně nádherné počasí přijímám :-.)
Nastal čas sázení a rýpání se v hlíně, čas grilování a lenošení na sluníčku.
A tak pouze v mezičase usedám  k šití…

Tahle kabelka není výjimečná…ale látka na ní použitá ano…no řekněte…prostě nádhera!
V kombinaci s šedou koženkou vznikla decentní elegantní kabelka.
A protože zůstane mně, má samozřejmě několik funkčních kapsiček, bez kterých se neobejdu…
v kabelce mám totiž ráda pořádek 😀

Venčení…

Včera navečer mi volala sestra…..není tak důležité proč, ale odkud…právě procházela lesem, už se pomalu smrákalo a doprovázela jí její labradorka….. měly  před sebou ještě několik km…
Tak takhle venčí má sestra….buď jde rovnou pěšky na návštěvu/procházku i několik km vzdálenou nebo se nechá odvézt ( párkrát i mnou ) daleko od domova a pak se pěšky vrací..
V tomhle zaostávám…chodím své 3 trasy kolem naší vísky a mám toho tak akorát. Možná je to trochu i naším Barneym, který kvůli jakémukoli emočnímu vzrušení kňučí, jako by ho „na nože brali“ a projít kolem všech psů štěkajících za vraty, je opravdu zážitek.
Lidé vycházejí ze svých příbytků a jdou se podívat, kdo že je to vytrhnul z jinak všedního dne..
No…aspoň se něco děje…
V tuto roční dobu se u nás dá jít ven jenom v případě, že je dlouhodobě sucho anebo naopak přimrzne. Naší vesnici totiž neobklopují lesy, jak byste si možná představovali, ale samá obdělávaná pole….. a projít rozježděnými cestami a oranicemi je nemožné.
Tedy pro mě…Barney s tím opravdu problém nemá…naopak…okamžitě se převtěluje do „bahňáka obecného“.
Odměnou za toto venčení je mi pes obalený blátem, nadšeně se o mě otírající, kdykoli se ke mně přiblíží…
Fotku mám pouze z léta, ale stejně blaženě vypadá i v blátě…

Letos jsem přes léto „venčila“ i můj vánoční kaktus…sice to nebyla taková legrace jako s Barneym, ale za to se mi odvděčil tak, že se pro změnu blaženě cítím já…
🙂