Minikumbálek…

Je malý, ale skladný.
Kupodivu se mi tam vešlo skoro všechno, kromě dvou beden s látkami. Naštěstí, kumbálku předchází ještě jedna stejně veliká místnůstka, kde se sice nevejde už moc regálů, protože je průchozí, ale bedny s látkami tam své místo budou mít. Spolu s vysavačem a prknem na žehlení.

Je to prostě úžasné.
Jdu, nehledám a NAJDU!

Pauza 2…

Po včerejším pokládání dlažby v mém kumbálku a obložení parapetu u syna v pokojíku, jsem si znova uvědomila, že už jsem těch zednických  „špinavých“ prací tak nějak nabažena.

Ještě mě čeká zaspárování a olištování, ale to už zvládnu a vydržím.

Abych si spravila náladu, vždycky si dám pauzu a vyplním ji nějakým tvořením.
Dneska – nástěnná polička do koupelny. Inspiraci jsem našla na netu a dnes jsem ji zrealizovala,

Stačilo pár zavařovaček, šroubky, svorky a prkénko…a pak už jen pár šikovných rukou 🙂

Práce všeho druhu…

Už 2 roky budujeme …Koupili jsme starý barák a spojenými silami se ho snažíme přeměnit k obrazu svému. Teda abyste rozuměli…obraz by byl, ale skutečnost je většinou podmíněna financemi a taky možnostmi našeho kutilského umění….to víte, práce je drahá. Jsme na to čtyři…já, můj nejstarší syn s partnerkou a můj nejmladší syn.

Občas je to komedie:
…když se snažím nahazovat omítku nebo zahazovat vysekané spáry po elektrice. Uvolňuji zápěstí a ladným pohybem házím zednickou lžící…PLESK!…všechna malta je na zemi a zbytek, který se zatím udržel na zdi, zachytávám druhou rukou, abych ho instinktivně přimáčkla na onu zeď. Co na tom, že je úplně mimo spáru. To mi fakt nejde.

Občas horor:
…když všechen materiál končí ve vlasech, na mém oblečení a kus štuku třeba v oku. Odřeniny a škrábance jsou častým jevem, o zlomených nehtech ani nemluvím.

Občas thriller:
…když je i pro mě překvapení, jak má snaha dopadne….je to dost napínavé a opravdu úžasný pocit, když se dílo povede.

Občas drama:
…když se něco nepovede a celá snaha a práce vyjde nazmar. I to se bohužel stává. Ale chybami se člověk učí.

A celé dohromady pěkně dlouhý seriál:
…někdy mám pocit, že bude pěkně nekonečný.

Ale neměnila bych. Každý tady máme svou úlohu a postupně se ve všem zdokonalujeme.
Nemusíme ani utrácet za posilovnu. Ono takové zatáčení štuku nebo broušení spár sádrokartonu pěkně protrénuje svaly na rukou, vystupování na židli nahoru a dolu zase stehenní svaly a nakládání a vynášení suti zase zastoupí posilování s činkami.
A pro představu malá galerie.

před                a                    po

                                                 

Velké změny, co? A to je jenom malá ukázka toho, co všechno jsme zvládli.
Ferda Mravenec – práce všeho druhu, by na nás mohl být pyšný.